Co je to vlastně parozábrana a parobrzda?

Redakce | Pondělí, 18. duben 2022 |

Parozábrana a parobrzda jsou při pohledu na mnohasetletou historii stavebnictví relativně nové pojmy. Dnes ale k výstavbě rodinných domů a zejména dřevostaveb neoddělitelně patří. Bez nich by stěny a střechy nikdy nebyly schopné dosáhnout moderních tepelně-technických parametrů, rychleji by degradovaly a u některých typů konstrukcí by jejich absence mohla mít naprosto destrukční účinky. Proč je tato vrstva, často o tloušťce jen v řádu desetin milimetru, tak důležitá?

Neustále se zvyšující nároky na tepelnou izolovanost objektu šly od prvopočátku zateplování ruku v ruce s problémem nedostatečného odvětrání vlhkosti z interiéru a tím zapříčiněného růstu plísní. Pobyt člověka a jeho činnost, jako je vaření, mytí nádobí, sušení prádla nebo sprchování v uzavřeném prostoru rodinného domu, vytváří vlhkost neustále. Ta je povětšinou absorbována teplým vnitřním vzduchem (čím je teplejší, tím jí dokáže pojmout více), který se ale v zimě snaží dostat do rovnovážného stavu s chladným venkovním prostředím – tedy někudy z domu uniknout pryč.

Pokud máme utěsněná okna a dveře, nezbývá mu než hledat jiné, o něco komplikovanější cesty. Třeba skrze konstrukci stěny nebo střechy. V té se v určité chvíli ochladí na teplotu pod rosným bodem a vlhkost v něm obsažená zkondenzuje – tedy protože se vzduch ochladí příliš, nedokáže už vlhkost nadále udržet v plynném skupenství a ta se tak změní na kapky vody. Pokud se to stane uvnitř konstrukce, vsákne se do izolace nebo třeba i nosných dřevěných profilů a materiály tak začnou brzy degradovat a plesnivět.

Zvlhlá tepelná izolace navíc ztratí velkou část svých izolačních schopností. Postavit se k tomuto problému můžeme dvěma různými způsoby:

• buď se zasadíme o to, že se žádná vlhkost do konstrukce vůbec nedostane – použijeme na střeny a střechu ze strany interiéru tzv. parozábranu
• nebo promyslíme skladu stěny tak, aby jí vlhkost nevadila a aby se mohla po čase zase odpařit – ze strany interiéru pak použijeme tzv. parobrzdu.

Parozábrana – řešení pro dřevostavbu s difuzně uzavřenou konstrukcí

Difuzně uzavřené konstrukce fungují na velmi jednoduchém principu. Co nejblíže k interiéru se do konstrukce umístí speciální parotěsná fólie, která zcela zamezí tomu, aby vlhkost v podobě vodních par procházela z interiéru do konstrukce. Difuzně uzavřené konstrukce bývají obvykle z vnější strany zateplené polystyrenem, který skladbu stěny neprodyšně uzavírá zase z druhé strany.

obr.: Zásady správné aplikace parotěsné/ parobrzdné fólie – připojení parobrzdy ke štítové stěně pomocí speciálního elastického těsnicího tmelu. Foto ISOVER

Největší slabinou tohoto řešení je nutnost obrovské technologické kázně při provádění, protože jakákoliv chyba (nedůsledné použití doplňkových pásek a tmelů, omylem vytvořená trhlina nebo špatně utěsněný prostup konstrukcí) vede k neřízenému úniku vlhkosti, která ale už nemá jak odvětrat.

Stejnou měrou je tento systém třeba správně užívat – obyvatelé musí být informováni o tom, jakým způsobem je zajištěna parotěsnost konstrukce, a nesmí pak tuto vrstvu neodborným zásahem narušit. Výhodou tohoto řešení jsou nižší pořizovací náklady a větší výběr z realizačních firem, které díky jisté „tradici", kterou toto řešení v naší zemi má, tíhnou spíše právě k realizacím difuzně uzavřených konstrukcí.

obr.: Instalace pásů parobrzdy s přesahem 10 cm a následným přelepením spoje vysoce lepicí spojovací páskou. Foto: ISOVER

Parobrzda – chytrá vrstva v dřevostavbě s difuzně otevřenou konstrukcí

Druhou možností je volit konstrukci difuzně otevřenou, která s určitou mírou prostupu vodních par naopak počítá. Důležitý je ale obrat „s určitou mírou", proto se musí na vnitřní stranu skladby instalovat tzv. parobrzda, která množství vzdušné vlhkosti ohlídá. Pro tuto vrstvu není nezbytně nutné použít speciální fólii, stejně dobře poslouží i některé konstrukční desky se správnou hodnotou difuzní propustnosti (OSB nebo sádrovláknité desky). A opět je třeba tuto vrstvu provést řádně, přelepovat spoje desek a prostupy konstrukcí těsnit přesně tak, jak doporučuje výrobce.

obr.: Při použití desek OSB jako parobrzdy v difuzně otevřených konstrukcích musí vždy dojít k pečlivému přelepení spár mezi deskami parotěsnou páskou a také k pečlivému utěsnění všech prostupů konstrukcemi – například u oken. Jinak by vlhkost pronikala do konstrukce nekontrolovaně. Foto: Markus Mitterer, EGGER

Ve chvíli, kdy bude i u difuzně otevřené konstrukce pronikat do konstrukce příliš velké množství vlhkosti, bude docházet k nadměrnému vlhnutí izolace a dalším problematickým vlivům zkondenzované vodní páry. Zásadou při návrhu difuzně otevřených konstrukcí je správné použití materiálu pro všechny vrstvy konstrukce – směrem od interiéru musí jejich difuzní odpor klesat, aby mohla vlhkost procházet směrem ven se stále menší námahou.

Norma také vyžaduje, aby měla difuzně otevřená konstrukce tzv. kladnou bilanci zkondenzované vodní páry, tedy aby jí v konstrukci zkondenzovalo v průběhu roku méně, než kolik se odpaří – aby nedocházelo k trvalému zavlhnutí materiálů. Jako výhoda difuzně otevřeného systému se nejčastěji udává delší životnost konstrukce, vykoupená ale o něco vyšší pořizovací cenou. Každopádně současné trendy ve stavebnictví hovoří spíše právě pro konstrukce difuzně otevřené, které, při správném provedení, lze označit za funkčnější a „chytřejší" řešení.

obr.: Velký pozor je třeba dát na dokonalé zatěsnění všech prostupů konstrukcí, včetně například střešních oken. Foto: Rigips

obr.: I difuzně otevřená konstrukce splní požadované nároky na vzduchotěsnost domu – jako difuzně otevřenou dřevostavbu lze tedy postavit i pasivní dům, který má nekompromisní požadavky na výsledky blower-door testu. Foto: Rigips

obr.: Předstěna slouží, kromě jiného, také jako ochrana parobrzdné či parotěsné fólie – stavba je pak mnohem méně náchylná k pochybení ze strany uživatelů, kteří by svým nepromyšleným zásahem mohli způsobit porušení parotěsné/parobrzdné vrstvy. Foto: Rigips

Autor článku: Dagmar Česká

Hodnocení uživatelů: 0 / 0
Líbil se Vám článek?00